Ve snaze vyhnout se davům skialpinistů při letošním nízkém stavu sněhové pokrývky a zároveň vytipovat nové možnosti na Slovensku jsme se rozhodli-Kamil, Honza Klečka, Irena a Pavel-pro výlet do Podbanského.
Odjezd byl v pátek večer z Ostravy a po setmění jsme dorazili do Varišova, kde jsme si zajistili ubytování v „Urbárskom dome“. V novostavbě lesnické organizace jsme obsadili jeden z dvou apartmánů v podkroví. Po krátké poradě u večeře jsme zalehli unaveni cestováním.
Bystrá dolina – Kotlová
Ráno nás probudilo sluníčko a po snídani jsme se rozhodli prozkoumat Bystrou dolinu a svahy Kotlové. Zastavili jsme na malém parkovišti u hlavní cesty, kde se již připravovali na výstup dva Slováci. Dozvěděli jsme se několik informací, když tu si Irena všimla, že nechala pásy na lyže na chatě. Nezbývalo, než se pro ně vrátit. Po krátkém zdržení jsme vyrazili zalesněným údolím kolem několika chat po tenké, asi patnáct centimetrů silné, vrstvě sněhu.
Trochu nám zatrnulo, když nás míjelo na křižovatce cest vozidlo ochránců přírody, které si razilo cestu vpřed. Výše, kde se les změnil v kůrovcovou paseku, zastavilo a z něj vysedl pár skialpinistů. Pozdravili jsme se a pokračovali výše holými stráněmi, které nám odkryly výhled na Tatry v popředí s Kriváněm.
Sněhu pomalu přibývalo a my pokračovali opět zalesněným údolím vzhůru. Asi po hodině jsme odbočili ze stopy vpravo přes potok, který nám stál v cestě. Jako první ho zdolal Kamil a pokračoval zarostlým a panenským terénem vzhůru do svahu. Prošlapal cestu do úzkého žlabu, který se pomalu rozšiřoval a měnil na prostupnější. Pokračovali jsme ve vrstvě prašanu až k plochému hřebeni, kde se rozfoukalo a počasí se začalo měnit. Když jsme vystoupili na vrchol Kotlové, přihnaly se mraky. Přesto byl výhled stále dobrý.
Vršek kopce byl vyfoukaný a vrstva sněhu zmrzlá. Následoval sjezd po výstupové trase, který byl tak parádní, že jsme se rozhodli ho zopakovat. Trochu se oteplilo a sníh ztěžknul. I tak jsme při návratu dojeli na lyžích až k autu. Poobědvali jsme v hospůdce na Podbanském a posilněni vyrazili na procházku na Štrbské pleso a už za tmy se vrátili na chatu.
Holý vrch
Druhý den z obavy před blížící se teplou frontou, jsme zvolili kratší túru z Podbanského na Holý vrch. Auto jsme zaparkovali u Svištího brlohu. Zprvu po sjezdovce a pak lesní cestou jsme vystoupali k myslivecké chatě na Žeruche, kde jsme posvačili a rozhlédli se po Horním Liptově a okolních kopcích včetně Kriváně. Odtud jsme pokračovali lesem a kosodřevinou přes Strieborný grúň až na vrchol Holý vrch. Chvílemi nám výhled znemožňovala nízká oblačnost. Sníh byl ve vrcholových partiích opět vyfoukaný. Dál až na Velkou Kamenistou, kde je krásný a dlouhý sjezd, by se dalo pokračovat místy jen pěšky, bez lyží. Rozloučili jsme se tedy pohledem na Tatry a sjeli po výstupové trase zpět. Kličkování mezi stromy jsme si dosyta užili.
Po vyklizení apartmánu jsme se cestou domů zastavili prohřát kosti v termálním jezírku Kalameny.
Výlet do Podbanského se vydařil a rádi bychom se tu vrátili dokončit túru na Kamenistou, případně absolvovat další výlety na Bystrou nebo Križnou.
